Béčáci- Suchdol nad Lužnicí

Starobabylonská říše

byla prvním centralizovaným státem s centrální mocí panovníka, který se opíral o úřednictvo, byrokratický aparát a o zákonodárství. Největší rozmach měla Starobabylonská říše za vlády Chammurabiho(18. století před Kristem). Ten vydal tzv. Chammurabiho zákoník, který byl jedním z prvních psaných zákoníků na světě (za nejstarší zákoník je považován zákoník uruckého krále Urnammua). Chammurabiho zákoník je vyryt na dioritové stéle, nahoře byl reliéf Chammurabiho a boha Šamaše (bůh spravedlnosti). Chammurabiho zákoník obsahoval 282 článků, tzn. 282 případů, za co udělovat trest. Obsahoval konkrétní, často kruté, tresty za konkrétní činy; byl psán v zásadě "oko za oko, zub za zub." Obyvatelstvo se podle něj dělilo do tří skupin (awílové - nejbohatší; muškéni - nesvobodní; otroci), podle příslušnosti k jednotlivým skupinám mají obyvatelé určitá práva a také povinnosti. Byl nalezen na počátku 20. století v Súsách. Babylónština vytlačila ostatní jazyky; nejvyšším babylónským bohem byl Marduk. Kolem roku 1531 před Kristem bylo babylónské panství zhrouceno pod vlivem Chetitů.

Babylonští zemědělci, na rozdíl od svých severních sousedů Asyřanů, byli souženi periodicky se opakujícími nedostatky vody. Musely se tak využít každoroční záplavy řek Eufratu a Tigridu. Voda, která se rozlila vždy v dubnu až květnu, a naopak nedostávalo se jí nejvíce v září a říjnu, byla zadržována v soustavě kanálů a nádrží. Zemědělci osévali svá pole vždy v listopadu a prosinci, aby v době záplav bylo již vzrostlé. Z plodin pěstovaných v Babylónii jmenujme alespoň ječmen, sezam, v Asýrii se pěstovaly též olivy a vinná réva.